Stalo se‎ > ‎Stalo se v roce 2007‎ > ‎

Historie aneb jak to všechno začalo a pokračovalo

přidáno: 16. 9. 2012 16:14, autor: Petr Koza   [ Aktualizováno 4. 11. 2013 14:01 uživatelem Divadlo Osaďáček ]
listopad 2008

Narodil se Osaďáček, ano, už je to tak! Nebylo to ale obyčejné narození. Nepřinesl nás čáp ani vrána :-) ... tak jak to tedy vlastně bylo, nebylo?
Prostě se to stalo. Někdy v říjnu roku 2007. Přesný datum není znám - když jsme začínali, chtěli jsme si jen vyzkoušet takovou malou scénku z Dobrodružství Toma Sawyera - Tomovo zasnoubení. Tehdy jsme ještě netušili, že naše činnost přetrvá déle než pár měsíců a dostane se až do stávající podoby.

Zakládající členové:
režisérka Eva Zajícová st.
Eva Zajícová ml.
Petr Koza
Alča Šípková
Míša Procházková

Jak jsme začínali...
Jestli si dobře vzpomínám, na naši první schůzku se nás dostavilo asi 10. Během několika dalších se ale náš počet ustálil na uvedených zakládajících členech našeho spolku - na počtu 4.
Než jsme se pustili do samotného hraní, museli jsme si projít "divadelní abecedu" a dostat si tak jednotlivé důležité prvky pod kůži. V rámci tohoto "tréningu" bylo například vyjadřování barev a pocitů pohyby, jak přirozeně reagovat na neznámé prostředí. Dále jsme zkoušeli pomocí základních znaků ztvárňovat různé pohádkové postavy, zvířata, životní situace (zapáchající paní v MHD :-)) a další.
Naše maminka řežisérka nás také samosebou učila mluvit - jak odříkat svou repliku, stojíme-li zády k divákovi ale i při jiných specifických pózách:-). Zkoušeli jsme si také správnou srozumitelnost a artikulaci i hlasitost bez toho, anižbychom museli řvát. Dodnes si vzpomínám na text, který nám k "učení mluvy" sloužil... Dva rody stejně staroslavné oba, jsme v dálné Veroně. Svůj dávný hněv zas ženou na nůž občanova, z občanských rebélií teče krev... (Romea a Julie, W. Shakespeare).
Poté přišla fáze, kdy jsme četli úryvky z různých scénářů, na kterých jsme ukazovali v praxi to, co jsme se předtím naučili.
Zanedlouho, myslím někdy na přelomu listopadu a prosince, jsme už začali s naší první hrou - pohádkou Král Žrout



listopad 2010

Pak následovaly další hry: napřed jsme se v roce 2009 pokusili o Vánoční kabaret, který byl němý, ale na atmosféře mu to snad neubralo. A už na nový rok jsme se rozhodli začít s přípravami nové pohádky Jak se peklo zadlužilo a co z toho všechno bylo od Jaroslava Koloděje. Nyní, na podzim roku 2010, opět připravujeme na předvánoční čas Vánoční kabaret...ale v trošku novém kabátě - poupravený a rozšířený Vánoční kabaret II. Snad nám to vyjde a budeme se moci těšit na plné hlediště.



prosinec 2012

V uplynulém období se toho stalo docela dost. V červnu roku 2011 jsme se s Osadou zapojili do úplně prvních Cisterciáckých nocí s Osadou v Klášteře Plasy. Myslím, že se nám to na první pokus docela povedlo a lidé byli spokojení. My byli také spokojení a unešení z báječné a neopakovatelné klášterní atmosféry, především v noci při svitu svíček na chodbách. 
O pár měsíců dále jsme derniérou 6. 8. 2011 ukončili v Ondřejově jako jedenáctou štací naši pohádku o Jak se peklo zadlužilo a co z toho všechno bylo.
Po prázdninách se přiblížil Manětínský divadelní podzim a my  s Osadou zjistili, že nemáme čím se reprezentovat - se vším už jsme v Manětíně byli...jen s Vánočním Kabaretem ne! Takže jsme po roce oprášili druhou verzi kabaretu z roku 2010 a vydali se vstříc zdejšímu publiku. To naši němou hru nehru přijalo docela vřele - přece jen jsou Vánoce otázkou ne až tak neaktuální (aby také 19. 11. ne).
Pak se nám přelomil rok a my si dali předsevzetí, že se pustíme do nové pohádky! Často mnoho novoročních předsevzetí končívá v zapomnění, ale my  naše vzali vážně a už 21. 4. 2012 jsme měli v aule ZŠ premiéru naší opět kolodějovské pohádky Kašpárek a Kopřivka. Ani poté jsme ovšem neusnuli na vavřínech, které nám premiéra pohádky svým neočekávaným úspěchem a přecpaným hledištěm přinesla, a už v červnu jsme opět s Osadou vyrazili do Plas na již druhý ročník Cisterciáckých nocí s Osadou.

Normálně by byly předchozí řádky říjnového příspěvku posledními. Ale letos jsme se poprvé více angažovali i mimo prkna a tak je potřeba přidat ještě jednu část textu. 
Od prázdnin 2012 jsme měli mnoho poprvé..ale snad ne naposled. V září nás na poslední chvíli napadlo zorganizovat pochod na Krkavec - takzvané Krkavcoklání. Nápad vznikl původně jako pochod pro členy, při kterém bychom oslavili naše narozeniny, novou divadelní sezónu a rozloučili se s létem. Ovšem akce tak nějak přerostla v akci veřejnou. Zanedlouho - v listopadu po Manětínském divadelním podzimu - opět tak nějak samovolně vylezl na světlo světa Manětínský bulvárek redaktorů Evžena Zázvora (Petr Koza) a Polinézy Květákové (Evča Zajícová). Při postupném vydávání jednotlivých čísel podle dnů přehlídky na webu a Facebooku jsme se až divili, kolik lidí přilákal a zaujal. To nás utvrdilo v tom, že při nejmenším musíme příští rok bulvárek vydat zas....a při největším se musíme pokusit z něj udělat oficiální  přehlídkový plátek..chcete-li zpravodaj, který nemají široko daleko :-)
A do třetice všeho dobrého, ani ne měsíc po Manětíně, jsme se před zraky veřejnosti objevili na další akci - Osaďáček rozdává Betlémské světlo. Šlo o pouhý nápad přivézt plamínek z plzeňského kostela blíže občanům Horní Břízy. I tato akce podpořená předvánoční pohodovou atmosférou se vydařila a byla příchozími velmi pěkně chválena. 
Se všemi třemi akcemi, které jsme letos poprvé...tak nějak pilotně...zrealizovali, jsme byli my i ostatní spokojeni a tak je rádi zase za rok zopakujeme.



září 2013

Aniž bychom to před tím byli tušili, po téměř 6 letech naší existence, v průběhu roku 2013, jsme se vrátili k jednomu z našich prapůvodních textů, o kterém se můžete dočíst v úplně prvním zápisu do naší Historie :-) tedy na této stránce nejvýše.. Jak asi sami správně tušíte, myslím tím prolog Romea a Julie...
Na počátku tohoto roku (2013) naši sestavu obohatila Olí. Tedy Olga Muňoz, která nás přivedla na zajímavou myšlenku a později i realizaci "Shakespeara po novu". Nové pro nás nebylo však jen samotné zpracování tohoto velikána, konkrétně jeho díla Romeo a Julie, ale i celková práce. A musím říci, že nás snad bavila více, než příprava a realizace her dosavadních. Bylo to pro nás opravdu něco nového a mnohem více kreativního. Ne že bychom si dříve snad se hrou nevyhráli nebo že bychom si to celé neužívali...tohle bylo zkrátka něco úplně jiného. Už jen samotný fakt, že scénář jsme si začali připravovat sami v únoru a hotovi jsme s ním byli na konci letních prázdnin, mluví za vše. Napřed jsme si stostránkový scénář proškrtali na nutné minimum cc 10 str., obsahující nezbytné postavy a okamžiky hry, které jsou nutné k vypíchnutí té hlavní myšlenky, kterou jsme si v díle našli. Poté jsme začali s téměř nekonečnými brainstormingy, kdy jsme si "nagenerovali" mnoho různých pohledů na věc a způsobů ztvárnění. Bylo sice obtížné je pak zkrouhnout na požadovaný počet, protože všechno bylo něčím zajímavé, ale nedalo se nic dělat. Jinak bychom se nikam nepohnuli.
Nyní v září vrcholíme s přípravami a doufáme, že hra se bude alespoň trochu líbit. Přece jen je to netradiční mix pohybových scén, zkratek, zdvojení....a jiných prvků. Abychom toho zas neprozradili moc. Ostatně více informací v průběhu času naleznete na příslušné stránce Romeo a Julie.

Jako loni jsme i letos vyvíjeli aktivitu i mimo prkna - zopakovali jsme na začátku září s úspěchem Krkavcoklání - pochod s kvízem a soutěžemi pro děti jako oslavu našich narozenin a zahájení nové divadelní sezóny. 

Comments