Stalo se‎ > ‎Stalo se v roce 2012‎ > ‎

Kulturní den aktivně i pasivně

přidáno: 18. 9. 2012 4:38, autor: Petr Koza   [ Aktualizováno 7. 10. 2012 8:17 uživatelem Divadlo Osaďáček ]
Jak jsme avizovali (pozvánka), zúčastnili jsme se uplynulou sobotu 8.9. Pozdního babího léta v Lomanech u hájovny Lipovka. Ještě před týdnem jsme o této akci neměli však ani ponětí. Tou dobou se nám totiž ozvala pořadatelka paní Jana Čiháková (vnučka posledního Metternichova hajného) s prosbou o ztvárnění dvou scének s mnichy k výročí založení statku a hájovny v Lomanech, protože jí vypadla na poslední chvíli nějaká vystoupení. Přes klášter v Plasích, kde viděla naše Cisterciácké noci s Osadou, se dopracovala ke kontaktu na naší paní ředitelku Renatu Michálkovou a tak to všechno začalo. Oslovená Osada nevěděla, jak to bude mít časově, ale na váhání nebyl čas, tak se toho zhostil Osaďáček. Zanedlouho měli opět bratři cisterciáci Kachna a Kocourek (alias Jan Michálek a Petr Koza) plnou hlavu plánování. Byla to výzva, která se neodmítá. Kromě nové zkušenosti s místem, kde jsme ještě nikdy nehráli, jsme se sami nechávali překvapit, jak to zvládneme v přímo šibeničním termínu. Totiž na danou věc jsme kývli víkend předem, v pondělí jsme jeli obhlédnou místo činu a domluvit se. V průběhu týdne měl být napsaný scénář. Kvůli technickým potížím byl ale doručen až ve čtvrtek a my jsme se k němu dostali v pátek - ano, den předem. První a poslední zkouška proběhla večer - pár hodin po vytisknutí scénáře a přesně 12 hodin před začátkem představení. Text jsme se učili ještě poslední minuty před vstupem na scénu. A pak to přišlo. Bez generálky a jakékoli zkoušky na místě jsme se vydali napospas osudu. 

Krátká domluva co a jak 


A jak to všechno dopadlo? Není s podivem, že se "šití horkou jehlou" na výsledku podepsalo. Při zpětné rekapitulaci především asi absence zkoušky pohybu a postavení na konkrétním místě, kde se vše odehrávalo. Sice jsme si narychlo ústně řekli co a jak, ale když si to člověk ani jednou neprojde a nezažije, jako by o tom nevěděl. Dále také neuskutečněná zkouška hlasitosti - jaká síla hlasu je třeba pro dobrou srozumitelnost do poslední řady. Zde konkrétně ještě k publiku na svahu nad herci. Z dojmu nás samotných se "nedopečenost" podepsala na výkonu až přes příliš. Jak moc a čeho si všimlo publikum je věc druhá. My jen doufáme, že tomu bylo jako obvykle - a to, že divák snad neviděl všechny chyby jako herec samotný. Rajčata nelétala, tak byli díky bohu diváci shovívaví...nebo se v Lomanech rajská neurodila.

Scénka 2 - mnich pomáhá geodetovi s vyměřováním budoucí hájovny 

Po našich výstupech jsme se infiltrovali do publika a pokračovali programem už pasivně jako diváci. Bavili jsme se například u tanečních vystoupení Hradeckých panenek nebo u písniček heligonkáře Jana Kubíka. Po páté hodině už nezbývalo než se rozloučit s paní Čihákovou, osobou s obdivuhodným elánem a jak sama říká posláním dělat něco pro lidi, ať už akce, kde se setkají, popovídají a nasají spolu pohodovou atmosféru a nebo něco, co tu zůstane pro ostatní navždy a obohatí každého z nás. Tak obdivuhodní a duševně bohatí lidé se dnes jen tak nevidí.

Paní Čiháková s námi ve volné chvíli diskutuje 

PS: Hájenka a okolí nás tak učarovaly, že jsme se předběžně dohodli na další spolupráci nejen na příští oslavě výročí (kde s největší pravděpodobností uvedeme naši pohádkuKašpárek a Kopřivka) ale i na slavnost sv. Václava, která se konati bude již za 14 dní 28.9.2012. Tentokrát se můžete těšit opět na volné navázání na Cisterciácké noci s Osadou - konkrétně na trhovkyně, které prodají i co nemají

Počasí nám přálo a úžasnou atmosféru i prostředí hájenky jen podtrhlo 

Tak jsme ukončili první část našeho kulturního dne a před tou druhou, pasivnější, jsme si udělali intermezzo v Plasích u Rudolfa II. Pěkně jsme se občerstvili a možná i trošku vzbudili pozornost, protože s námi byli stále mniši ve svých hábitech, kteří se v Lomanech tak vžili do svých rolí, že na sebe světský oblek až do konce dne neoblékli. Pak jsme plni dobrého pití, jídla a očekávání vyrazili ke konventu na Noční prohlídky s Tyláky. 

Už dopředu mohu napsat, že jsme takovou prohlídku nečekali a nemohli jsme si přát lepší. Scénky byly vydařené, s větším zapojením diváků než loni (což možná diváky vyděsí, ale nás jako ochotníky naopak potěší). I naši mniši, ač v benediktýnských černých kutnách, si cisterciáckou atmosféru velice užívali a vychutnávali. Vše bylo dokonale podtrženo skvělým a zábavným průvodcem, který přímo vybízel k reakci návštěvníků (my se vybízíme sami od sebe, jak si možná můžete představit, ale poskytnutá živná půda tomu dala "grády"). Zaujalo nás i nápadité pojetí propojení scének vyobrazujících pověsti do turistické trasy s rozcestníky a prohlídka míst, kde jsme ještě nebyli. Vše bylo korunováno ohromnou a nepopsatelnou atmosférou varhanního koncertu o dvou skladbách v kostele Nanebevzetí Pany Marie.

Ohromeni jsme se rozloučili a vyrazili jak tomu bývá do občerstvovny u Karla v zákrutě, kde jsme si vylíčili dojmy a začali promýšlet plány na právě odstartovanou sezónu 2012/2013.



Video - první scénka
Mniši Jan a Petr se jdou informovat o stavu zdejšího statku, zda klášteru stojí za koupi.

Video - druhá scénka
Mnich Johan ukazuje geodetovi Mořicovi místo, kde chce klášter postavit hájovnu.

Comments