Stalo se‎ > ‎

Stalo se v roce 2013


Plamínek z Betléma již podruhé v Horní Bříze

přidáno: 3. 1. 2014 14:38, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 3. 1. 2014 14:40 ]

Betlémské světlo rozdávané v roce 2012 vzbudilo velký ohlas a tak jsme se rozhodli v akci pokračovat i v roce 2013. Vše bylo oproti minulému světlu lépe promyšlené a zařízené, podpořilo nás i město Horní Bříza  zapůjčením stanů a tiskem plakátů. Jinak bylo ale vše při starém. Snad až na to, že jsme si světlo přivezli už 2 dny předem a to z Plas místo Plzně. A dále jsme rozdávání obohatili o možnost na chvíli postát a popít vánoční čaj, který připravila naše paní ředitelka Renáta. Ovšem čajíčkem bychom se nezahřáli bez přispění Pionýrské skupiny Horní Bříza, která nám pomohla zapůjčením várnice a poskytnutím čaje v sáčcích..spíše pytlích...velikosti "pro celý regiment". Když už se dostávám k poděkování, nesmím zapomenout na KLUB, který nám poskytl "betlémské zázemí" v podobě terasy, a zapůjčil stůl. 
Děkujeme všem za pomoc, za podporu a za zájem! Možnosti odnést si domů plamínek z Betléma využilo 160 lidí, což je třikrát více než při prvním ročníku. Velmi nás to těší a už teď se nemůžeme dočkat Betlémského světla 2014!








za betlémskou partu
Petr Koza

Živý betlém - poprvé v Horní Bříze

přidáno: 7. 12. 2013 7:04, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 7. 12. 2013 7:05 ]

Přinášíme rozhovor, který poskytla Luisa Vodicová alias Marie Kultuře v HB

Kultura HB:

Jak jste se k něčemu takovému dostali?

Luisa:
Už vloni nás oslovil pan ředitel Čása, zda bychom neměli chuť vytvořit při rozsvícení vánoční stromku betlém. Z důvodu nedostatku času jsme ale nápad zrealizovali až letos. 

Kultura HB:
Takže jste si prostě řekli, proč ne, a bylo to?

Luisa:
V zásadě ano. Kdo nás zná, tak jistě ví, že se rádi hrneme do nepoznaných vod a protože Vánoce mají rádi všichni, tak jsme to pojali jako milou výzvu.

Kultura HB:
Proč zrovna klasický živý Betlém? Jistě existuje mnoho pojetí.

Luisa: 
To sice ano, ale tradice Betlémů v Čechách sahá do daleké historie, proto jsme se rozhodli ztvárnit právě tuto scénu tak, jak jsme ji ztvárnili. Navíc, při tradičním rozsvěcení vánočního stromečku v Horní Bříze byla absence jakéhokoliv Bétléma docela citelná – jedná se, přeci jen, o první krok k Vánocům a právě narození Ježíška by při něm rozhodně nemohlo chybět. Sice k mnoha věcem přistupujeme moderně a inovativně…ovšem dle nás je dobré tomuto krásnému výjevu zachovat klasickou podobu.

Kultura HB:
Kolik osob se tak přibližně podílí na přípravě?

Luisa:
Přesně tři.

Kultura HB:
A to jste si vyráběli všechno sami?!

Luisa: Ano. Od jesliček, přes kostýmy až k hvězdě. Tedy, panenku Ježíška jsme si půjčili, stejně jako jsme dostali půjčené lešení, na němž jsme stáli. Tímto děkujeme technickým službám města.

Kultura HB:
A jesličky, kostýmy... ?

Luisa:
Vyrobené doma – jesle naším andělem a kostýmy mnou.

Kultura HB:
Co vás inspirovalo při výrobě kostýmů?

Luisa:
Tak různě... především staré obrazy madon a pak fotky jiných živých Betlémů. Ale na celkovém výsledku jsme se shodli sami a nedělali jsme nic podle předlohy.

Kultura HB:
A který kostým byl nejtěžší?

Luisa:
Zcela jednoznačně anděl. Dokonce se dá říci, že do posledního okamžiku jsme nevěděli, jak bude vypadat. O křídlech jsme věděli jen tolik, že budou, svatozář jsme dodělávali v ten den a s parukou to byl vlastně takový spontánní nápad.

Kultura HB:
Trvá dlouho takovou akcičku připravit?

Luisa:
Tak samozřejmě závisí na množství dostupného alkoholu...  jen žertuji. Měli jsme samozřejmě informativní schůzku, ale většinu věci jsme řešili přes počítač, koho co kdy napadlo - takže přesný čas by šel určit stěží.

Kultura HB:
Bylo těžké domluvit se, kdo jakou postavu ztvární?

Luisa:
Vlastně ani ne. Nejprve se sešli dobrovolníci a když jsme viděli, v jaké jsme skladbě, dělení rolí bylo docela snadná záležitost 

Kultura HB:
A ani rozhodování se mezi Josefem a andělem?

Luisa:
On tam anděl původně být ani neměl. Honza chtěl dělat malého Ježíška:-), ale situace dopadla, jak jste mohli vidět. Ono je to tak i lepší.

Kultura HB:
Možná, že je to jen rejpal ve mě, kdo se teď ptá, ale i tak: Proč ve vašem betlému nebyla zvířátka?

Luisa:
Tak to je složitější. Především jsme měli dost co dělat jen s tím, co jsme udělali. Jenom práce na hvězdě nám zabrala asi tři, čtyři hodiny, takže detailní zvířátka bychom nestihli. Navíc jsme nevěděli, jak přesně bude prostorově řešen a také jsme nemohli odhadnout, jak moc na nás publikum bude reagovat.

Kultura HB:
A co nějaká živá?

Luisa:
Jeden by řekl, že tři živé postavy by měli na doplnění vánoční nálady stačit.

Kultura HB:
Pravda. A co vyhlídky do budoucna? Hodláte založit tradici, nebo je to jenom jednorázová akce?

Luisa: 
Samozřejmě bychom tradici rádi založili. Už jich několik máme: Betlémské světlo nebo Krkavcoklání. Ale uvidíme, jak se to podaří.

Kultura HB:
A nějaké ambice na rozšíření nebo změnu scénky máte?

Luisa:
Co se textu týče, tak to je zatím tajemství. Budete muset přijít příští rok, abyste všechno viděli na vlastní oči. Snad ale nevadí, když doplním, že do příště bychom rádi přidali tři krále, nebo nějaké pastušky... Pokud bude na lešení ještě místo.

Kultura HB: 
Určitě máte zkušenosti s hraním divadla, ale už jste někdy hráli podobné krátké scénky?

Luisa: 
Pravidelní čtenáři našeho webu a naši nejoddanější diváci si jistě vzpomenou na krátký výstup při výročí statku a hájenky v Lomanech, nebo třeba na otevření naučné stezky do Španěl – to byly scénky podobného charakteru.

Kultura HB:
A něco s vánoční tématikou? Kromě vašich Vánočních kabaretů.

Luisa:
S vánoční tematikou mě napadá snad jen Betlémské světlo…které však není o hraní. A letos vlastně také prvně pomoc Sokolům při Mikulášské besídce. A vůbec, najít je nás možné kdekoliv, kde se můžeme obléci do bláznivých kostýmů a jít se vyřádit před lidmi 

Kultura HB: 
To by měla být základní charakterová vlastnost každého ochotníka  Ale předpokládám, že i u betléma jste zažili mnoho veselých okamžiků. Jste ochotni se o ně podělit? Respektive, je některé z nich možné prezentovat na veřejnosti?

Luisa:
Jistěže... vlastně ten nejkouzelnější faktor je náhodný nápad. Jako když někdo koupí paruku a tu použijete aniž jste to tak chtěli - tak z toho máte vtip. A vycházející hvězda, to celé vzniklo až během stavby scény, takže asi hodinu před samotným rozsvěcením.

Kultura HB:
To je dost těsný časový úsek

Luisa:
Ono celé představení bylo časově náročné. Na oblékání jsme měli pouhých deset minut...

Kultura HB:
A to jste stihli?

Luisa:
Když vás tlačí čas, tak teprve zjistíte, co ve vás vlastně je. Ale i tak si neodpustíte všemožné poznámky, kterými se bavíte, když utíkáte ze schodů, abyste vůbec stihli vlastní scénku…a ještě si naposledy čtete text 

Kultura HB:
Tak hlavně že jste vše stihli a nic si při tom neudělali Děkuji za rozhovor, už se těším na vaší další akci – Betlémské světlo. Snad i čtenáři si přijdou v pondělí 23. 12. pro plamínek z Betléma.

(foto: Václav Šaroch)

Premiérový podzim plný překvapení

přidáno: 18. 11. 2013 5:43, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 20. 11. 2013 16:10 ]

R+J ‎(Manětín, foto: David Kratina)‎


Asi se ptáte, proč je letošní podzim pro nás překvapujícím...možná spíše až šokujícím. Premiéru naší nové hry hry R+J (na motivy Romea a Julie W. Shakespeara) jsme přeci plánovali už od prázdnin a o naší činnosti Vás informujeme průběžně už měsíce. To je pravda. Ale stalo se něco, co by nás ještě před nedávnem ani ve snu nenapadlo.
První šok se dostavil na generálce 19. října. Ještě pár dní předem vypadalo představení příšerně, polovina věcí byla napůl hotová, nic nebylo takové, jaké mělo být. Jen s velkými obavami jsme předstoupili před úzký okruh diváků pozvaných na generálku...a doufali jsme, že po nás nebudou házet rajčata. Čekali bychom snad všechno, jen ne to, že publikum rozpláčeme a emocionálně rozložíme. Napřed jsme dokonce mysleli, že jde o jakousi reakci ze soucitu, aby nám nebylo líto, že jsme věnovali tři čtvrtě roku příprav něčemu, co nestojí za nic. Slzy se ale zdály být opravdové a my nevycházeli z úžasu.

Pak přišel den D, premiéra P a s ní další šok Š. Zprvu jsme se obávali, aby vůbec někdo přišel - obecně totiž platí, že lidé se raději bezstarostně baví, než chodí na klasické tragedie. V našem případě byla obava z prázdného hlediště podpořena ještě faktem, že jsme toho z klasiky moc nenechali...scénář jsme proškrtali a pojali úplně jinak...moderně. A to také mnoho lidí úplně dobře nepřijímá.
Už pár dní po vyvěšení plakátů, zahájení propagace na webu a pozvání známých a blízkých jsme se ale nestačili divit, jak velká vlna zájmu se zvedla. Z toho důvodu jsme museli přistoupit k rezervaci míst, která ale netrvala dlouho - za 2 dny od spuštění byla kapacita všech 80 sedadel hlediště vyčerpána.

Velice nás mrzí, že jsme museli některé poslat domů, ale nemohli jsme jinak. Aby se "dostalo na všechny", rozhodli jsme se hru reprízovat do konce roku ještě jednou - a to 7. 12. 2013 v 19:00 opět v Divadle Horní Bříza. Pokud byste se chtěli zúčastnit, můžete si místo rezervovat již nyní přímo ZDE.

Mohlo by se zdát, že tím avizovaný příval premiér a šoků končí...ale není to tak. Další premiérové okamžiky a překvapení nám nachystal v hojné míře Manětín (tedy přesněji tradiční přehlídka Manětínský divadelní podzim). Poprvé jsme zde hráli mimo naše domovské divadlo, o tom jsme pochopitelně věděli dopředu, ale poprvé jsme zažili potlesk ve stoje a slzy v očích všech...bez rozdílu pohlaví.
Nikdy nezapomenu na ten okamžik, jak vstupujeme na forbínu, za bouřlivého potlesku se ukláníme, lidé s vlhkýma očima si stoupají, dostáváme růže, diplom, nikdo není schopen slova...těžko se to popisuje a možná i chápe. Nejen, že jsme poprvé zažili potlesk ve stoje, ale zažili jsme ho zrovna v Manětíně...takové oblastní Mece divadla...kde je jedno z nejkritičtějších, ale zároveň nejvděčnějších publik. Sice je to už pár dní, ale i tak při psaní těchto řádků jsem zas na měkko. Děkujeme! Děkujeme publiku v Horní Bříze i Manětíně za to, že nás podpořilo a ocenilo...i přes to, že jsme ho nemálo emocionálně rozhodili :-).
A nesmím v žádném případě zapomenout poděkovat naší Olí - bez které by nic podobného nevzniklo. Děkujeme, žes  nám  odtajnila jednu z cest, která se těžko hledá a vyšlapává, zato je krásná, tajemná, plná nástrah...se kterými když si člověk poradí, je zas o kus dál, plný silného pocitu, s otevřenou hlavou a možností vidět svět jinak, po svém. Jen díky Tobě jsme zažili jeden z nejpřekvapivějších a nejsilnějších víkendů a jen díky Tobě bude věčně srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova.


Trocha sentimentu nejen nad Manětínem...

R+J v reportáži TV OSADA



Petr Koza

R+J...již brzy ve Vašem divadle!

přidáno: 7. 11. 2013 14:58, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 7. 11. 2013 15:04 ]



Že 9.11 se koná slavná premiéra R+J, jste se jistě odněkud již dozvěděli. Jistě jste si již na našem webu stihli prohlédnout i fotografie, určitě jste si přečetli nejrůznější články týkající se samotné hry, možná že vám někdo z nás zapáleně líčil co všechno jsme odhodlaní předvést na prknech, která znamenají svět. Proto pro vás máme něco, co jinde nenajdete: první (a jediný) trailer. Jen taková malá ochutnávka, pro zbytek si musíte přijít živě třeba 16. 11. do Manětína nebo 7. 12. do Divadla Horní Bříza (bohužel Vás už nemůžeme pozvat na premiéru 9. 11. kvůli vyčerpání kapacity hlediště rezervacemi). Tak ať se vám líbí.




Za záznam a trailer děkujeme Janu Erlebachovi (alias Stanovi) a Zlatě Faitové

Generálka R+J, aneb Shakespeare trochu jinak

přidáno: 25. 10. 2013 23:51, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 25. 10. 2013 23:59 ]

Dne 19.10.2013 jsem se já spolu s dalšími vyvolenými (aneb příbuznými a kamarády herců Osaďáčku) vydala na generální zkoušku R+J. Příběh Romea a Julie od Shakespeara jsem znala ze školy, a tak jsem byla napjatá, co si pro nás herci připravili. Spolu s ostatními diváky jsem se před 19:00 dostavila do Divadla Horní Bříza (bývalé auly ZŠ) plná očekávání. V symbolickém čase 19:10 představení začalo. Z děje nebudu nic prozrazovat, pouze napíšu, že po celé představení nikdo ani nedutal, jak byli všichni zaskočeni a udiveni perfektním hereckým výkonem. Spatřili jsme něco, co nikdo nečekal. Veliké překvapení. Diváky bylo spotřebováno i značné množství kapesníků. 
Pokud chcete zažít kulturní zážitek, který určitě stojí za to, tak doražte 9. listopadu 2013 do Divadla HB (bývalé auly ZŠ).


Za publikum
MP z HB

Speciální prohlídka rozestavěného divadla

přidáno: 14. 10. 2013 5:09, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 14. 10. 2013 13:45 ]

V sobotu 12. 10. 2013 proběhly prohlídky rozestavěné budovy nového divadla (vedle Plazy). Celkem vyšlo 6 prohlídek (od 9 do 14 hodin, každou celou hodinu jedna). Jak asi tušíte, díky enormnímu zájmu bylo velice obtížné se na tuto unikátní záležitost dostat. Dle mých hrubých propočtů už po 3 minutách od otevření infocentra města Plzně byly telefonicky, mailem či osobně zarezervovány celé 3 prohlídky. Proto ti, kterým se podařilo do kolonky rezervačních archů dostat, můžou mít opravdu velkou radost. 
Teď už ale k samotné prohlídce. Jelikož je internet plný fotografií, zaměřím se spíše na komentář a jakousi stručnou foto-textovou reprízu celé prohlídky. Zde si dovolím poslední poznámku - i přes to, že jsem fotil, kvalita pořízených fotografií není kvůli velkému šeru příliš valná. Dovolím si proto párkrát čerpat z fotogalerie Plzeňského deníku.
Nuže, pojďme na to.
1) Pohled z přední strany (z Přemyslovy ul.). Můžete vidět 2 výtahové šachty k budoucímu foyers, které se bude nacházet v 1. patře. Mezi šachtami uprostřed se bude bar, kde se bude možno občerstvit stejně jako ve stávajícím komorním divadle. 


2) Schody do foyers v 1. patře. Vlevo a vpravo po stranách schodiště jsou již uváděné výtahové šachty.


3) Prohlídku jsme ale začali v zadní části divadla - u vznikajícího parkoviště pro zaměstnance blízko Pekla. Fotografie ukazuje technický (služební) vchod, v zadní části fotografie budou šatny, v přední sociální zařízení.


4) Nad uvedeným přízemním prostorem se nachází malý sál...něco jako divadlo V Klubu ve stávajícím komorním divadle. 


5) Chodba 1. patra části "zaměstnanecko-služební". Nachází se tu šatny herců, nápověd, kanceláře, odpočívárny...  


6) Jedna z budoucích šaten-maskéren (pro 6 herců).


7) Spojovací lávky (v budoucnu prosklená) mezi budovou samotného divadla (a tedy prostor pro diváky) a "zaměstnanecko-služební" budovou.


8) Budoucí restaurace v přízemí ("v klínu" mezi dvěma částmi budov; celkem bude v budově 1 restaurace otevřená stále, 1 bar a 1 bufet).

9) "Zaměstnanecko-služební" budova focená ze spojovací lávky.


10) Vchod do hlediště.


11) Hlediště z blízka...omlouvám se za nízkou kvalitu. Světlý prostor na konci černého prostoru je budoucí prostor jeviště.


12) Jeviště hlavní scény - vpředu točna, v zadní části můžete kukátkem vidět hlediště...prostor plný lešení, zatím v podobě šikmé plochy. (Hlediště bude pouhá kaskáda, bez výklenků, balkonů, loží.)


13) Pohled do přední části jeviště - vzniká zde důmyslný systém hydraulických stolů, na které v předu naváže orchestřiště. To má plánovanou větší kapacitu než Velké divadlo (bude mít místo pro 70 hudebníků, Velké divadlo má jen 50 => nové divadlo umožní vznik inscenací oper, které byly kvůli kapacitě orchestřiště dosud pouze "na papíře".). Vše je zároveň koncipováno tak, aby byla co největší blízkost a bezprostřednost mezi divákem a hercem - čím méně hran a předělů mezi jevištěm a hledištěm, tím lépe - a tím se řídili i návrhy architektů. Skloubit ale tento čím dál častěji se objevující požadavek režisérů s bezpečností a zabezpečením divadla byl prý oříšek. Jak se to povedlo se můžeme společně přesvědčit už 2.  9. 2014 na slavnostním otevření.


14) Na úplný závěr ještě jedna fotografie, na které je asi nejlépe (i když ne úplně) vidět celý "komín" jeviště. Na fotografii níže je vidět pouze horní část - od roviny hlediště ke stropu. Ovšem ode  dna v podzemí až po strop, ke kterému se budou vytahovat velké dekorace, měří přes 20 metrů.



PS: Vzpomněl jsem si ještě na jednu zajímavost. Kromě hydraulických stolů, které budou tvořit celý povrch jeviště a které můžete znát z Velkého divadla (lze z nich vytvarovat takřka jakýkoli povrch, výškové rozdíly, výtahy, místnosti, ...) budou po obvodu i malé "stolky" které se budou moci vertikálně pohybovat jen o 20 cm a budou při poloze "dole" nabíjeny. Po vysunutí zespodu z nabíječky se rozjedou na kolečkách rovnou na jeviště. Takových stolů bude prý 6 a velmi rychle, přesně a pohodlně se tak provede i rozsáhlejší změna poměrně velkých dekorací. Kulisy a jiné potřebné předměty prostě na jeviště přijedou z boku :-)

Dva rody, hněv a Verona

přidáno: 6. 10. 2013 15:08, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 20. 10. 2013 7:13 ]


Romeo a Julie – pojem věčné lásky a jedné z nejslavnějších tragédií světa, od jednoho z největších spisovatelů vůbec. A právě pro tuto divadelní klasiku jsme se rozhodli. To už jste se možná někde dozvěděli. Okamžik, kdy vyjdeme s kůží na trh, se stále blíží, a tak se Vám pokusíme postupně stále více a více poodkrývat roušku...nebo spíše oponu tajemství, která naše dílo obestírá. 

Děj nás zavádí do města Verony, kde proti sobě soupeří rody Monteků a Kapuletů. Na plese Kapuletů se setkají jejich děti, Romeo a Julie, a bezmezně se do sebe zamilují. Ale osud jim nepřeje, neboť Romeo zabije Juliina bratrance Tybalta a je vyhnán z města. Julie pak musí čelit nechtěnému sňatku s hrabětem Parisem a proto její zpovědník, bratr Vavřinec, vymýšlí zoufalý plán – Julie bude předstírat vlastní smrt. Avšak dříve než se informace o plánu donese k Romeovi, doslechne se o Juliině „smrti“ od svého přítele. Závěrečná nesmrtelná scéna pak zobrazuje Romea, který se otrávil jedem, a Julii, která, když najde mrtvého Romea, si taktéž sáhne na život. 

Tento kus byl nesčetněkrát zpracován jak na jevištích divadel, od lokálních scén po národní divadla, tak v mnohých filmových adaptacích. Také byl přepsán jako balet, opera a dokonce i jako slavný muzikál s několika světovými premiérami. V neposlední řadě provází všechny studenty v hodinách Českého jazyka, od první třídy až po maturitu. 

Abychom nevytvářeli jen další z řady monotóních představení „Romea a Julie“, podívali jsme se na celou hru z jiné stránky, a tak vás na začátku listopadu čeká vskutku originální studentská študýrka. Poprvé jsme se sešli v únoru a od té doby usilovně pracujeme na každém detailu. Vše zaštiťuje Olga Muňoz, která svým odborným dohledem celý projekt vede. 

Jedná se o neobvyklou směsici klasického divadla, pantomimy, tanečních kreací a mnoha dalších, na první pohled možná nesmísitelných, prvků. Opatrně se snažíme Vám předestřít samotnou podstatu příběhu o nenávisti, jenž trvá napořád, a o lásce, která přetrvá i za hrob. 

Samozřejmě jsme divákům připravili mnoho milých překvapení i nečekaných žertů, proto vás všechny co nejsrdečněji zveme na toto ojedinělé představení. 

Tedy těšte se na nás v sobotu 9.11 a poté třeba na Manětínském divadelním podzimu. 

A nezapomeňte, že věčně bude srdce jímat znova žal Juliin a bolest Romeova. 

PS: Nechceme být tajemnější než hrad v Karpatech...jen se Vás snažíme připravit na to, že náš kus, co pro Vás chystáme, se nepodobá ničemu, co jste dosud mohli v podání Osaďáčku či Osady vidět. Není to normální hra...alespoň ne v zažitém slovasmyslu...a proto se nám stala výzvou, kterou je nemožné nepřijmout.



Luisa Vodicová

Katastrofa jménem Lomany

přidáno: 16. 9. 2013 15:18, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 17. 9. 2013 3:04 ]

V sobotu 14. 9. 2013 jsme jako loni navštívili paní Čihákovou na hájově Lipovka v Lomanech. Tentokráte jsme se za ní vypravili na akci Pozdní babí léto s naší pohádkou Kašpárek a Kopřivka. Ač šlo o štaci téměř rok plánovanou (v podstatě od naší loňské návštěvy), neobešla se bez komplikací. V podstatě se postupně zkazilo co jen mohlo.
Začalo to 14 dní před představením, kdy nám náš pohádkový Honza  oznámil, že nemůže hrát. Tak jsme ho operativně nahradili alternací - naší dobrou duší, která nám vždy vytrhla trn z paty, když bylo nejhůře - Karlem Šimůnkem. Ovšem ten několik dní před štací onemocněl a tak jsme dospěli k ještě nouzovějšímu řešení - Honzu bude hrát žena - naše Evčka. Ale co čert nechtěl - u Šimůnků se mezitím od bratra Káji nakazila naše kuchařka Hanička. Došlo tedy k dalšímu prohloubení nenadálé krize, kdy jsme nakonec Evčku Zajíců obsadili jako kuchařku a Kopřivka...chcete-li princezna Karolínka...si nakonec svého Honzu našla sama. Nemusela však chodit daleko - zmobilizovala bráchu Leoše. Ten, zaplaťpánbůh, nebyl proti. 
Tím ale naše personální nouze nekončila. Neměli jsme s sebou technika (tedy osobu svítící a zvučící :-)), nemohla přijet ani nápověda a režisérka v jedné osobě. Náš dvorní dopravce Pavel Čech měl také jiné plány a tak si za sebe také našel "alternaci" a kupodivu také v rodině - přímo svou maminku. Kromě Pavla nebylo ale k dispozici ani 16-ti místné auto, kterým běžně jezdíme, ale jen 8-mi místné. Tudíž jsme se museli dopravit ještě jedním autem na etapy.
Tak co, řekli byste, že už to stačilo a že nás pátek 13. a následující sobota 14. potrápili více než dost? Věřte, že my také...ale nebylo tomu tak.
Od cíle...tedy od úplného zastavení auta a započatí vykládání kulis...nás dělily sotva 2 metry, když se to stalo. Paní řidička si bohužel dostatečně nenadjela do úzkého prostoru mezi hájovnou a strmým svahem a pocuchala paní Čihákové roh střechy s dřevěnou lištou, několika eternitovými taškami a kusem okapu. 
Všichni se po tom všem už báli, co se ještě v pár chvílích do začátku představení stane, ale naštěstí nás už smůla opustila. Dokonce naštěstí v pořádku dorazila naše náhradní a na poslední chvíli sehnaná nápověda - sama paní ředitelka Osady - Renáta Michálková. Vzala s sebou i Honzu...tedy svého syna, nikoli pohádkového Honzu, aby nedošlo k mýlce :-)...který vše zdokumentoval.
Dost už ale bylo nářků v tomto článku a tak se raději přímo podívejte na směsici fotografií, jak vypadala zkouška v pátek 13.9. v aule, jak vypadalo samotné představení u malebné hájenky pod širým nebem den poté a jak dopadla střecha.




text: Petr Koza
foto: Honza Michálek, Alča Šípková

Úspěšně dokrkavcokláno... tak zase za rok ;-)

přidáno: 12. 9. 2013 7:26, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 12. 9. 2013 8:24 ]

Dne 7.9 se uskutečnil dlouho avizovaný narozeninový pochod Osaďáčku na rozhlednu Krkavec, již druhým rokem. A zatímco loni bylo největší komplikací počasí, letos to byli cyklisté - zároveň se totiž konal cyklistický závod Kolo pro život, který se jel na trase totožné s naší. Nakonec jsme se ale cyklistům byli schopni vyhnout docela jednoduše - otočením trasy. Takže nás nic neohrožovalo.
Sešli jsme se u našeho sídla ve staré škole a nestačili se divit - první nadšenci o sobě dali vědět už čtvrt hodiny před začátkem zápisu. Povzbuzeni takovým nadšením jsme se s chutí pustili do práce: všechny účastníky jsme si zapsali a rozdali jsme jim tabulky na soutěžení a kvíz a především památeční tužku s logem Krkavcoklání.
Cestou na rozhlednu jsme dělali pohádkové soutěže, a tak děti chodily v sedmimílových botách, vyháněly z lesa draka báby Ratajdy, hledaly ztracenou princeznu Mucholapku nebo pomáhaly určit koření od čarodějnice.
Pro dospělé jsme si připravili zábavný kvíz, ve kterém byly otázky o Osadě a Osaďáčku, ale také rozličné otázky o zajímavých, ale naprosto zbytečných věcech :-). Zvládli byste správně odpovědět třeba na tuto: Ve kterém státě USA je zákonem zakázáno uvazovat aligátora k hydrantu?
Cestou panovala veselá atmosféra a děti za splněné úkoly dostávaly sladkou odměnu. Na Krkavci jsme chvilku dali odpočinout unaveným nohám, vyšplhali se podívat na korunu krále Václava umístěnou na samém vrcholu věže a už jsme pelášili zpátky domů.
U kapličky jsme provedli slavnostní vyhlášení a předali jsme jak věcné ceny za kvíz, tak sladké ceny pro každé z dětí.
Jsme rádi za velice slušnou účast 23 lidí, kteří nám pomohli symbolicky otevřít divadelní sezónu a hlavně oslavit naše (již) šesté narozeniny.

Doufáme, že se nám příští rok bude dařit ještě lépe, ale pro zatím: Krkavci zdar! A divadlu obzvlášť!



text: Luisa Vodicová
foto: Alča Šípková

Klání s Krkavcem se blíží!

přidáno: 4. 9. 2013 0:31, autor: Divadlo Osaďáček

Už je to tak Vážení a Milí. Již tuto sobotu 7. 9. 2013 společně vyrazíme na Krkavec, abychom aktivně oslavili začátek nové divadelní sezóny a už 6. narozeniny Osaďáčku! Přijměte pozvání - pojďte se s námi projít a zasoutěžit si o ceny. V rámci pochodu je totiž připraven program pro malé i velké - kvíz o ceny pro větší a dospělé a také soutěže pro menší o sladkou odměnu.

Pochod s kvízem a soutěžemi o ceny
... přijďte se projít a pobavit


Přijďte s námi oslavit naše 6. narozeniny a začátek nové divadelní sezóny!

KDY: sobota 7. 9. 2013
V KOLIK: sraz od 9:30 do 10:00
KDE: sraz u budovy staré školy

Účastnický poplatek 10 Kč 
Trasa cca 12 km: škola -> Krkavec (možnost individuální návštěvy rozhledny) -> kaplička
Cestou bude probíhat kvíz o ceny (vyhodnocení na závěr) a soutěže se sladkou odměnou pro děti.

Přidejte se k události na FB - všechny aktuality se dozvíte právě zde:





1-10 of 36