Stalo se‎ > ‎Stalo se v roce 2013‎ > ‎

Chvilka poezie z Krašovic

přidáno: 25. 1. 2013 11:30, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 25. 1. 2013 12:13 ]

Pohleď devatenáctého ledna se v kalendáři píše
a my jsme zas součástí divadelní říše
Osaďáček dnes v Krašovicích hraje
sněhu před vchodem až po okraje
ach ta zima! Lidí málo
přece jen se jich pár smálo.
vystupuje kašpárek
ten je velký vtipálek
a pak ta zvláštní holka Kopřivka
kolem ní vznikne úplná detektivka.
O čem vlastně celá pohádka je?
Kdo tam všechno vystupuje?
Uvidte sami,
když půjdete s námi
do divadla příští týden
v sobotu se zase sejdem.

Eva Zajícová ml.


A jak to bylo s Osadou?
Uplynulý víkend se stal minulostí stejně jako osadně-osaďáčkovská dvojštace. Nutno podotknout, že byla první v tomto roce. A jak to celé dopadlo? Myslím, že by to šlo zhodnotit přáním, ať se naplní rčení „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Pravda, sice nebylo zrovna 1.1., ale v širším slova smyslu, bravše v úvahu leden jako první měsíc roku, je to jistě akceptovatelné. Ale nyní od filosofických úvah zpět k tématu…ano, až tak dobře to dopadlo. Amédée překonal naše očekávání (a vězte, že to se jen tak nestává). Nyní mluvím jen za sebe, ale mám pocit, že celá hra měla nejlepší náboj od doby, co jsme s ní vyšli na jeviště. Už od začátku večera ve zdejším kulturním centru panovala celkem poklidná a zvláštní atmosféra, která se ani přes dílčí technické i materiální potíže nevytratila. (Dobrodružství bylo, než jsme zjistili, odkud a jak potáhneme šťávu, a také dvojí návrat do Břízy pro jaksi pozapomenuté kostýmy). A nejen, že se nevytratila, stále sílila. Když se jí pak úderem půl osmé ujali na jevišti herci a neustále ji obdělávali, nestačil se časem divit a smát nejen divák. V takřka pravidelných intervalech se ozývaly salvy smíchu i ze zákulisí. Na jevišti se totiž herci sem tam pustili do nemalé úpravy nebo rozšíření scénáře. Ne, že by se to jindy nedělo, v Krašovicích to bylo ale až enormní. A tak každá další akce vyvolávala reakci a živila už tak skvělou atmosféru. Tento dojem potvrdili i mnozí diváci ve svých hodnoceních, která nám zaslali…aneb nejspíš se ukazuje platnost rčení, že když si to na prknech užívá herec, zákonitě to baví i diváka v hledišti.
Poprvé se také objevilo pozoruhodné propojení pohádky Kašpárek a Kopřivka s osadní komedií, o které se postaral náš Amédée. Ten odůvodnil velký zájem psů na ulici o jeho osobu tím, že má kopřivku (místo autorem zamýšlené cukrovky). Jen se obávám, aby se hercům z pohádky nepodařil obdobný kousek…těžko by se pak dětem a jejich rodičům vysvětlovalo, že Kašpárek a cukrovka je pohádka a nikoli morbidní divadelní forma nebo díl z dokumentárního lékařského cyklu.
Zde bych asi ukončil svůj proud vědomí a nechal prostor také farářovi pro jeho postřehy, abychom my ani on nebyli ochuzeni. Kvůli služební cestě, na kterou odjel (že by na pohřeb Mašavoána?) jsem se totiž zatím článku ujal já, Váš Bamumbolo, král a Petr Koza v jedné osobě :-)

Comments