Stalo se‎ > ‎Stalo se v roce 2013‎ > ‎

Kryoterapie v Újezdu

přidáno: 5. 4. 2013 7:28, autor: Divadlo Osaďáček
Minulou sobotu 30. 4. jsme vyrazili na štaci, která byla neobvyklá hned v několika směrech. Už od samého začátku jsme věděli, že hrajeme na křepelčích hodech jako jedna z částí v kulturním programu. Také jsme tušili, že se jeviště nachází v jakési stodole zámeckého statku. První, co nám zkomplikovalo naše plánování, bylo počasí. Kvůli neodbytné zimě jsme byli upozorněni, že pravděpodobně vystoupíme ve vytápěném sále, kde ovšem není přívod elektřiny o požadovaných parametrech pro naši techniku. To jsme ale vyřešili tak, že jsme se dohodli, že zapojíme světla zvlášť přímo do běžných zásuvek a dáme volno technikům, kteří tam nebudou tím pádem potřeba. Ještě v sobotu ráno se situace ale změnila a nakonec jsme měli přece jen hrát ve stodole...technici ale s termínem již nepočítali a tak jsme doufali, že to nějak zvládneme sami. 
Na místo jsme po menším bloudění po Touškově dorazili cca hodinu před představením, postavili světla a pomohli nasvítit vystoupení šermířů, které předcházelo naší pohádku. Historická ukázka skončila ve 12:50 a my měli 10 minut na nanošení kulis a rekvizit, postavení scény a převlečení. Začínali jsme asi s 10 minutovým zpožděním ve 13:10, což je v porovnání s časem potřebným na přípravu na jiných štacích docela úspěch. Zatímco kašpárek již bavil děti, probíhaly v zákulisí poslední přípravy herců, kterým se moc nechtělo převlékat v teplotách kolem nuly. Za chvíli se už ale všichni s mimořádným nadšením hrnuli na jeviště, aby se aspoň trochu zahřáli v záři reflektorů. 
Pohádka se i přes ztížené podmínky docela povedla a dětem se líbila. Bohužel jsme poprvé vynechali po skončení hry focení s dětmi, ale vzhledem k hodinovému pobytu v "příjemné" teplotě jsme nechtěli už ani sekundu meškat v našich kostýmech. Ovšem ani při převlékání a po něm jsme se moc nezahřáli. Naše civilní věci byly totiž pěkně vychlazené...a tak se ani nedivíme, že se hlediště rychle vyklidilo...ze zákulisí se totiž ozývaly docela intenzivní, táhlé a občas i přisprostlé skřeky a řev, jak jsme skučeli zimou :-). Kdyby někdo pořídil audio záznam, šla by nahrávka lehko zaměnit s mnoha jinými a jistě zajímavými zvuky :-)
A jelikož s námi byla i paní ředitelka, zželelo se jí vymrzlých herců a rozhodla se je honorovat něčím teplým na zahřátí rukou i těla.

Jako důkaz toho, že jsme v Újezdu opravdu vystoupili, nechť slouží následující foto (omluvte kvalitu, máme slíbené foto přímo od pořadatelů - jakmile se k nám dostanou, dodáme je i sem)