Stalo se‎ > ‎Stalo se v roce 2014‎ > ‎

Sešel se rok s rokem

přidáno: 4. 2. 2014 3:35, autor: Divadlo Osaďáček   [ aktualizováno 22. 4. 2014 9:33 ]
Když jsme vloni bilancovali uplynulý rok, získali jsme dojem, že už snad nemůže být žádný další nabitější, akčnější a úspěšnější. Jak to tak vypadá, asi jsme se ale pletli. 

Kašpárek a Kopřivka ‎‎‎(otevření divadla)‎‎‎


Kromě občasného reprízování naší stávající pohádky, kterou jsme vloni zahráli celkem sedmkrát, jsme se pustili do něčeho nového. Na začátku roku rozšířila naše řady herečka a režisérka Olga Muňoz z Horní Břízy toho času působící v Kaznějově. Díky ní jsme začali koketovat se Shakespearem. Nikdy by nás ale nenapadlo, co taková zpestřující odbočka od naší dosavadní činnosti způsobí. Zatím bych ale Williama nechal odpočívat, více se mu budu věnovat později. 

Jako důkaz, že jsme se loni činili více než rok před tím, může sloužit obyčejná matematika – počet našich aktivit neklesl, nezůstal ani stejný, ale vzrostl. A čím to je? Například i nadále jsme rozvíjeli spolupráci s naší oblíbenou paní Čihákovou z hájenky v Lomanech. Kromě již tradiční Svatováclavské pouti a Babího léta na hájovně Lipovka, kde jsme odehráli pohádku, jsme zavítali do zdejších luhů a hájů ještě dvakrát. Jednou jako herečtí pomocníci na scénky při slavnostním otevření stezky z Loman až do známého poutního místa Santiaga de Compostella. Podruhé jako návštěvníci expozice betlémů rozličného stáří, země původu, materiálu i způsobu výroby. A už teď máme v plánu další výpravy do Loman. 

Otevření stezky Lomany


Kromě rozvíjení spolupráce s paní Čihákovou jsme rozvíjeli také sami sebe. To především na dubnovém workshopu vedeném studentkami DAMU ve Stodě. I když bylo „herecké školení“ jen jednodenní, získali jsme nové cenné zkušenosti, které budeme uplatňovat i v praxi na prknech. Děkujeme Osadě, která nám umožnila účast. 

Workshop Stod


Další zkušenosti jsme získali na květnové přehlídce Radnický dráček, kde naši pohádku zhodnotila odborná porota. A proto i přes to, že jsme neuspěli, jsme si něco odnesli. 

Pak jsme se po červnových Cisterciáckých nocích s Osadou, kde jsme již tradičně pomáhali s obsazením scének, přenesli přes prázdniny do nové sezóny. A kupodivu – naše aktivita se stále stupňovala. Když pominu již zmíněnou spolupráci s paní Čihákovou, která je vždycky především podzimní záležitostí, uspořádali jsme v září opět akci Krkavcoklání. Ta má symbolizovat rozloučení s létem, oslavu zahájení nové divadelní sezóny ale především má být aktivní oslavou našich narozenin formou pochodu a soutěží. A teď po delší odmlce zase trochu matematiky – druhého ročníku tohoto pochodu se zúčastnilo 23 lidí a oslavilo tak s námi již šesté narozeniny. 

Krkavcoklání 2013


S narozeninami souvisí i další věc. Jelikož je věkový průměr Osaďáčku už nějakou tu dobu vyšší než 18 let a současná tvorba se poměrně výrazně odchýlila od dosavadní dětské, rozhodli jsme se v rámci Osady vytvořit nové soubor s názvem Mladá Sada. Ta bude do budoucna zastřešovat autorskou, studentskou a moderní tvorbu zpravidla starších členů. Osaďáček tímto ale nezanikl. Dále se bude soustřeďovat na pohádky. 

Po oslavách a strukturních změnách přišel říjen, kdy jsme měli generálku s naší novou autorskou hrou R+J na motivy Romea a Julie. A právě při této příležitosti jsme zažili první šok v podobě nemalého dojetí diváků a velmi pozitivního přijetí našeho právě představeného počinu. Do té doby jsme se totiž obávali fiaska. Nejen proto, že lidé obecně nechodí rádi na tragédie, ale i proto, že jde o úplně nové a moderní pojetí, které také není moc dobře přijímáno. Naše přetrvávající obavy, i když už o dost menší, definitivně rozprášila až premiéra na začátku listopadu. Takže nás velmi povzbudila a my se už těšili na listopadovou přehlídku Manětínský divadelní podzim. Jednak kvůli Manětínskému bulvárku, jakožto originálnímu zpravodaji přehlídky, vydávanému Polinézou Květákovou alias Evčou Zajícovou a Evženem Zázvorem alias Petrem Kozou (letos poprvé živě přímo v průběhu přehlídky) a samozřejmě také na to, jak zdejší publikum přijme naši novou hru. 

R+J ‎‎(Manětín, foto: David Kratina)‎‎


A jak to dopadlo? Byli jsme znovu – už potřetí – překvapeni. Ba dokonce spíš vykolejeni. Poprvé jsme zažili potlesk ve stoje, slzy v očích snad všech…někteří diváci dle svědectví museli na bar pro rum, aby rozdmýchané emoce ustáli :-) . Ani teď zpětně se mi tomu nechce věřit. Stejně tak nemohu uvěřit tomu, že jsme měli za 3 dny vyprodanou listopadovou premiéru (81 diváků), poté byla kapacita hlediště velmi brzy vyčerpána i u dalšího představení v prosinci, které bylo naplánováno pro ty, co se nedostali minule (84 diváků). A tak jsme reprízovali hru ještě v lednu, kdy se dostavilo dosud nejvíce diváků (88). Jen pro upřesnění – kapacita hlediště v Divadle Horní Bříza (bývalé aule ZŠ) je 80 míst. Zbytek jsou doplněné židle. 

Hru v Divadle HB budeme reprízovat ještě počtvrté – a to 29. 3. 2014 v 19:00. Jste srdečně zváni a již nyní si můžete rezervovat místo na adrese www.osadacek.cz/rezervace.

Betlémské světlo ‎‎(2013)‎‎



Aby byla bilance kompletní, nesmím zapomenout zmínit naše betlémské aktivity. Prvně bych se pozastavil u Betlémského světla, které jsme rozdávali již druhým rokem. Letos byla akce lépe připravená, u stánku byl  zdarma k dostání speciální vánoční čaj, atmosféra byla opět úžasná. Potěšující bylo, že možnosti odnést si domů plamínek z Betléma využilo 160 lidí - tedy trojnásobek toho co vloni.

Betlémské portfolio se nám ale rozrostlo o jednu další záležitost, kterou jsme představili při slavnostním rozsvícení vánočního stromku. Šlo o živý betlém. Ten jsme zrealizovali na základě nápadu pana ředitele Čásy. Přítomní diváci naše zpestření hodnotili velice kladně, za což jsme moc rádi, a tak beze všech pochyb uvidíte Josefa, Marii, Ježíška a Anděli i letos.



Petr Koza