Stalo se‎ > ‎Stalo se v roce 2016‎ > ‎

Nadšeni z Horažďovic

přidáno: 27. 3. 2016 8:32, autor: Divadlo Osaďáček
V pátek 11.3. jsme se se svou inscenací R+J poprvé zúčastnili soutěžní přehlídky v Horažďovicích. Po odehrání představení proto následovalo hodnocení odborné poroty. Čekali jsme ledasco, ale v uznání, které se nám dostalo, jsme ani nedoufali. Debata s porotou byla velmi příjemná, kritika přínosná a pozitivní. Můžu říci, že takové hodnocení jsme ještě nikdy nezažili a jsme rádi, že jsme se ho dočkali.
Na soutěžní štaci s námi byla jako opora naše divadelní paní ředitelka Renáta Michálková, jejíž slova bychom zde nyní rádi uvedli:

Začnu od začátku. Viděla jsem asi dvě třetiny všech představení R+J a tak jsem nemohla chybět na tom zatím posledním.
Jak jsme se dostali do Horažďovic?

Herci si řekli, že zkusí jet na hodnotící přehlídku, loni se do Žlutic nějak nedomluvili a letos nemohli kvůli jednomu herci. V termínu konání přehlídky již měl nějakou akci. Tak jsme si dovolili poslat přihlášku do Horažďovic. K naší radosti nám bylo oznámeno, že jsme byli vybráni, zaslechli jsme, že se vždy hlásí větší počet souborů.

Nadešel den D. Vzala jsem si hoďku náhradního volna a jela z práce MHD na autobusové nádraží, kde se po chvilce sešli všichni „účastníci zájezdu“. Pět herců, jeden technik a já, Pája a „velká“ Eva jako psychická podpora. Šestý herec Evčka přijela sama z Přeštic, kde pracuje a naštěstí dorazila včas a v pořádku. Naložili jsme se do aut a vyrazili. Jelikož jsme jeli do místa, kde se přehlídka konala již po 33, tak jsme s sebou vezli jen štafle a bednu s oblečením. Cesta uběhla rychle. Zakroužili jsme před kulturákem, zaparkovali a dostalo se nám milého a vřelého uvítání.
Na mojí otázku na pána, že je tak milý a příjemný, sdělil s úsměvem, že je tam od toho a na otázku jak dlouho tohle dělá řekl, že zatím jen 25 let. Při našem „zabydlování“ jsme si všimli, že se tam pohybuje víc lidiček, také s úsměvem a ochotou kdykoli odpovědět a pomoci. Lidi na svém místě. Proto asi přehlídka tak klape a je vyhlášená. Proběhla příprava na představení a potřebné prostorové a hlasové zkoušky a mohlo se začít. V pátek v 17h byl sál z větší půlky plný. Seděla jsem v šesté řadě a po chvilce jsem zjistila, že za porotou :-) . V ruce jsem třímala fotoaparát, který při každém stisku spouště udělal zvuk a ten rušil to ticho, které bylo celou hru. Diváci ani nedutali, aby jim nic neuniklo. Využila jsem kousky s hudbou, kdy jsem mohla udělat fotografický záznam. Po očku jsem sledovala porotu, která si stále něco psala a při hodnocení mě vše došlo. Vlastně jsem poprvé měla možnost vidět porotu při práci.

Po skončení představení byli herci odměněni potleskem a několikerou děkovačkou. Po úklidu scény a nezbytném občerstvení v místním baru-bufetu jsme se setkávali s úsměvy a větami, že se divákům představení moc líbilo. A blížil se čas Č, kdy měl začít hodnotící seminář. Sešli jsme se v jedné místnosti, herci, porota, diváci a lidičky, které zajímalo hodnocení poroty a celý rozborový seminář. Hanka Šiková, organizátorka přehlídky představila
porotu ve složení: Martin Vokoun, Kristýna Čepková a František Zborník. Členy poroty jsem neznala a po návratu domů jsem se díky internetu dozvěděla vše. Martin Vokoun, divadelní režisér, Plzeň, Praha, Mladá Boleslav. Kristýna Čepková, dramaturgyně divadla v Kladně a další divadelní aktivity. František Zborník, autor, režisér a herec mj. oceněný loni v srpnu na Hronově - Cena Ministerstva kultury za neprofesionální divadelní a slovesné obory byla udělena PaedDr. Františku Zborníkovi za celoživotní přínos amatérskému divadlu. 

Vrátím se k porotě, kterou jsem na hodnocení neznala. Výkop provedla Kristýna Čepková. V té chvíli jsem pochopila zápisky při představení. Porota musí stačit vše. Nebudu dopodrobna popisovat celé hodnocení, ale celá porota nás velmi překvapila. Svým přístupem. Velmi pozitivní kritikou, názory, pochopením celé hry. Scénou, dramaturgiií, prostě vším. Položila pár otázek hercům na dokreslení svého hodnocení. Chválila přístup mladých herců, náboj v nich. Pak se role obrátila a my poděkovali za hodnocení.
Za sebe musím sdělit, že silný náboj byl v celé místnosti, tak dobrý pocit za ohodnocení práce amatérského herce a povzbuzení k další práci jsem snad nikdy nepocítila. Všichni jsme byli moc rádi, že jsme se mohli zúčastnit a prožít chvíle, které se nezapomínají a které v nás jistě zůstanou napořád. Slovo má velkou sílu. Dokáže i ublížit. V našem případě v pátek v Horažďovicích nám dodalo velkou sílu do další práce.


Renáta Michálková, šéfka Osady

V Horažďovicích jsme nakonec získali i ocenění a ceny, o  které se zde s Vámi rádi podělíme:




Comments